Superčeši

Magistrát zaměřil svou pozornost na Holešovice a Karlín

Projekt nové zelené oázy v srdci české metropole začíná dostávat konkrétní obrysy. Ostrov Štvanice, který se vzdušnou čarou rozléhá mezi pražskými čtvrtěmi Holešovice a Karlín, má totiž v dohledné budoucnosti projít rozsáhlou revitalizací. Chceme Štvanici vrátit její původní atmosféru, ozývá se z magistrátu velké Prahy. Co to znamená? Zbudování volnočasového areálu, který Pražané využijí pro účely sportu i rekreace. Vítězné architektonické studie již intenzivně pracuje na prvním návrhu. Ještě předtím ale dojde k realizaci záměru, na který si české hlavní město muselo počkat déle než 120 let!

Návrat ke kořenům

Současné vedení magistrátu není zdaleka první administrativou, která se revitalizací Štvanice zabývá. Veřejná soutěž, z níž vzešel vítěz pověřený přípravou architektonického projektu „staronového“ ostrova, se uskutečnila už v průběhu roku 2013. Tehdy byla z přihlášek nejpříznivěji hodnocena ta z dílny architektonického studia RKAW, vedeného architektem Radkem Kolaříkem. Letos se projekt konečně posunul dopředu.

Magistrát totiž přidělil více než půl milionu korun svému přidruženému Institutu pro plánování a rozvoj (IPR). Institut má tyto finance využít k vypracování koncepční studie, a vedení Prahy doufá, že se tento dokument stane cenným zdrojem informací o ostrově samotném i jeho vazbách na bezprostřední okolí. V první fázi se má jednat především o podklad pro územní a stavební řízení.

Návrat společenského života na Štvanici a vytvoření areálu, který bude sloužit pro rekreační, sportovní, ale třeba i kulturní účely. Takový je cíl, na kterém se shodnou jak představitelé IPR, tak konkrétní pražští radní, jejichž rezortů se realizace projektu přímo dotkne. „V rámci projektu počítáme i s odkoupením dvoupodlažní historické stavby od soukromého vlastníka. Tato investice bude město stát přibližně 12 milionů korun,“ odtajnil některé plány radní pro správu městského majetku Jan Chabr (TOP 09).

„Budova už v minulosti sloužila k pořádání sportovních soutěží, navíc jsou v ní k dispozici kapacity pro ubytování a stravování sportovců, případně fanoušků. Získáním vlastnického práva k této nemovitosti získáme jedinečný objekt, plně vyhovující záměrům, které sledujeme. Nehledě na to, že symbolicky odráží pestrou minulost samotného ostrova Štvanice,“ vysvětluje podrobněji.

Radní Chabr zde naráží na barvitou historii, která se začala psát již v roce 1118. V té době byl ostrov po celé Evropě znám jako Velké Benátky, a po velkou část své existence byl spojen se sportem. Poněkud kuriózně zde byla už v 17. století zbudována aréna, která skýtala zázemí pro pořádání tzv. štvanic. V podstatě šlo o formu zvířecích zápasů, které dříve byly považovány za zábavnou podívanou – v tomto konkrétním případě nabývaly podobu honů loveckých psů na divoká zvířata jako medvědy, býky nebo jeleny. Císařský zákaz z roku 1802 tomu ale učinil přítrž.

O mnoho let později se Štvanice stala domovem českého hokeje. První zápas se tu odehrál během sezóny 1931, a to v zázemí unikátního funkcionalistického zimního stadionu z pera architektonického mága Josefa Fuchse. Ten bývá nejčastěji vzpomínán jako autor současné podoby Veletržního paláce v Holešovicích. Stadion ovšem skončil neslavně – poté, co se přestal využívat k původnímu účelu, začal chátrat, což vedlo v roce 2011 k expresní dvacetidenní demolici. I přes protesty památkářů tak šel sportovní svatostánek, z nějž byl vysílán vůbec první živý televizní přenos hokejového utkání v české historii, k zemi. Mementem slavných dnů zde dodnes zůstává Fuchsova kavárna u Hlávkova mostu.

Magistrát ohledně revitalizace Štvanice předpokládá celkovou investici v rozmezí 200 až 500 milionů korun. Zmiňovaná koncepční studie rozvoje by mohla být hotova už v roce 2022. „Z pozice radních jsme v úzkém kontaktu s představiteli z IPR. Myslím, že všechny zainteresované strany velmi dobře chápou, že jednotlivé projekty spolu souvisí. Projekt revitalizace Štvanice musí už od začátku brát v potaz zpřístupnění lávky HolKa,“ vyjadřuje své přesvědčení radní Chabr.

Konec stoletého čekání

Na otevření zmíněné lávky HolKa, která má propojit karlínské Rohanské nábřeží s areálem Pražské tržnice na Bubenském nábřeží v Holešovicích, čekají Pražané už bezmála 120 let. A vzhledem k tomu, že se Štvanice rozprostírá přímo mezi těmito dvěma hustě obydlenými čtvrtěmi, představuje jakousi přirozenou mezi-zastávku při cestě z jednoho břehu na druhý.

Projekt HolKa je už v pokročilejší fázi než v případě Štvanice. V podstatě se už čeká jenom na výběr finálního zhotovitele, který provede stavební práce podle vítězného architektonického návrhu Marka Blanka a Petra Teje. „Výběrové řízení bude vypsáno z kraje roku 2021,“ slibuje 1. náměstek pražského primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (TOP 09). „Během architektonické soutěže se myslím šlo dostatečně do hloubky, zúčastnili se jí i renomované zahraniční ateliéry. Projekt pánů Blanka a Teje ale tehdejší vedení města vyhodnotila jako nejvíce vyhovující,“ dodal.

Magistrát chce do určité míry navázat na snahu městské části Praha 7, která již v roce 1999 vyhlásila vlastní soutěž, v níž byl vybrán projekt profesorky Aleny Šrámkové. Od realizace projektu se ale upustilo na neurčito ve světle ničivých povodní v roce 2001, které významně postihly právě dotčené Holešovice a především Karlín. V současnosti lze k dopravě mezi oběma styčnými body využít pravidelného přívozu, který nese též název HolKa.

285 metrů dlouhá a téměř čtyři metry široká lávka by měla sloužit především pro pěší a cyklistickou dopravu. Přímou cestu suchou nohou mezi Holešovicemi a Karlínem by mohla prvním zájemcům zprostředkovat již v roce 2022. Magistrát odhaduje, že náklady projektu se vyšplhají přibližně na 197 milionů korun.

Svou konstrukcí má HolKa evokovat prostorovou křivku s profilem ve tvaru do písmene U. Ozdobné prvky budou zakomponovány v duchu minimalistického sochařství. Zvolený materiál – ultra-vysokohodnotný beton s lesklým bílým mramorovým povrchem – také nebyl zvolen náhodou. Kromě důstojného vzezření má poskytnout i příznivé podmínky pro další účel lávky.

„Lávka HolKa má mít v podstatě dvojí smysl. Zaprvé jsme nechtěli, aby stavba působila rušivě. To myslím architekti vyřešili hezky, převýšení není nijak vysoké, což znamená, že konstrukce nebude bránit ve výhledu na Prahu, vltavskou kaskádu, ani přilehlé lesy,“ shrnuje smysl projektu náměstek Hlávaček. „Zároveň nám ale šlo o bezpečnost. HolKa bude součástí systému protipovodňové ochrany. Proto se počítá se zabudováním hydraulického pístu, který zajistí vertikální posun lávky v případě hrozící povodně,“ vysvětluje.

Ostrovem Štvanice a lávkou HolKa ale výčet ambiciózních plánů, které vedení magistrátu s těmito městskými částmi má, zdaleka nekončí. Diskuze probíhají o opravě zmíněné Fuchsovy kavárny, Hlávkova mostu, i rozsáhlém ozelenění oblasti. Spíše hudbou budoucnosti stále zůstává nový most spojující Holešovice a Karlín, který by na rozdíl od lávky umožnil přímý transport i tramvajím a automobilům. „Tento plán zvažujeme jako možný. Prozatím ale musím všechny zklamat, protože v nejbližších letech se rozhodně stavět nezačne. Předpokladem takového projektu totiž musí být promyšlená změna územního plánu, jejíž možnosti právě teď zvažujeme,“ mírní nadšení Petr Hlaváček.

You don't have permission to register